Od první Tour du Monde po Tour de France žen
Letošní Mezinárodní den žen bychom rádi využili k tomu, abychom si tyto příběhy připomněli a blíže se podívali na vztah mezi jízdními koly, ženami a feminismem.
Historie žen, jízdních kol a feminismu
Annie Kopchovsky a Annemiek van Vleuten: Dělí je od sebe necelých 150 let, kdy historie kola a historie žen přímo souvisí a vzájemně se posouvají kupředu: první žena, která v roce 1895 obeplula zeměkouli na kole, a vítězka Tour de France Femmes v roce 2022. Letošní Mezinárodní den žen bychom ve společnosti buycyle rádi využili k tomu, abychom si tyto příběhy připomněli a blíže se podívali na ménage-à-trois mezi jízdními koly, ženami a feminismem. Již v 19. století si aktivistka za práva žen Susan Anthonyová všimla:
"Kolo přispělo k emancipaci žen více než cokoli jiného na světě."
1. na kole vstříc svobodě
Když bylo v roce 1817 vynalezeno jízdní kolo, stalo se rychle kultovním předmětem a nezbytnou součástí západní vyšší společnosti. Nový člověk světa jezdí na kole. Důraz je kladen na člověka. Pokud se chce žena dostat z bodu A do bodu B, musí se stále spoléhat na svého manžela, otce nebo bratra, protože novodobý dopravní prostředek je pro ženskou společnost považován za nedůstojný.
Přesto se první ženy v bujných viktoriánských sukních vyhoupnou do sedla a získají tak nebývalou nezávislost. Kolo je relativně levné, snadno dostupné a poprvé umožňuje plnou kontrolu nad vlastní mobilitou, což je pro ženy revoluční svoboda. Od poloviny 19. století se tak stává trnem v oku mužské vyšší vrstvě. Ženy, které jezdí na kole, jsou považovány za rebelky, objevují se dokonce lékařské obavy ze vzájemného působení ženské anatomie a cyklistického sedla: Jízda na kole mohla způsobit neplodnost a nakonec byla pobuřující formou "nenápadné masturbace". Domácí krb je tedy stále nejbezpečnějším místem pro tato choulostivá stvoření.....
Ale Frau to nenechá jen tak. Vehementně se dožaduje většího prostoru ve veřejném prostoru, většího práva a rovnoprávnosti a kolo se stává symbolem a prostředkem emancipace a hnutí za práva žen. Vznikají cyklistické kluby, které se stávají významnými místy feministického myšlení, sufražetky demonstrují na kolech za větší práva žen a z nepraktických sukní se pomalu stávají takzvané "bloomers": široké kalhoty, které ženy nosí pod sukní.
Žena v kalhotách. Skandál, při kterém se koncem 19. století tají dech a který zároveň představuje zásadní feministický úspěch. Nejen proto, že květované kalhoty tak zásadně odporují tehdy převládajícímu pojetí ženskosti, ale také proto, že ještě více usnadňují a zpřístupňují pohyb na kole, a tím ještě více rozšiřují cyklistiku mezi ženami.
2. průkopníci cyklistické kultury
V roce 1896 se Maria Wardová postarala o ještě snazší dostupnost. Žena totiž dosáhne absolutní nezávislosti na jízdním kole teprve tehdy, když za něj může převzít výhradní odpovědnost. V příručce Wardové "Jízda na kole pro dámy" se věnuje všemu, co žena potřebuje vědět o jízdních kolech: Od nákupu kola přes jízdu na něm až po jeho opravu a údržbu. Při potřebě mechanických dovedností se tak již není třeba obracet na muže.
Protože jestli něco cyklistky nesnášejí, tak je to snaha mužů říkat jim, co mohou a co ne: Annie Cohen Kopchovsky se v roce 1894 vsadí s dvěma pány v Bostonu, že žena nikdy nedokáže objet zeměkouli na kole, a nechá všeho, aby jim dokázala, že se mýlí. Třiadvacetiletá židovská přistěhovalkyně okamžitě opustí manžela a tři děti a vydá se na cestu na svém 21 kg těžkém kole. Za pouhých 15 měsíců se jí podaří objet svět. Po návratu do Bostonu se od té doby stává vzorem pro cyklistky a aktivistky za práva žen.
Mezitím se do historie zapíše i černošská cyklistka Katherine "Kittie" Knoxová, která protestuje proti rasové segregaci Ligy amerických cyklistů, oblečená výhradně v pánském cyklistickém oblečení. Navzdory platnému "zákazu barev", který měl černochům zakazovat členství, se v klubu prosadí a trvá na svém právu být přítomna. Její protest staví problémy rasismu a sexismu do centra veřejných debat o cyklistice.
3. ženy v cyklistice
Od 20. let 20. století se ženské cyklistické závody stávaly stále populárnějšími a rozšířenějšími, i když byly organizovány již dříve. V roce 1897 překonala Dánka Susanne Lindbergová tehdejší světový rekord, když ujela vzdálenost 1000 kilometrů za 54 hodin a 30 minut. Přesněji řečeno rekord svého mužského kolegy. Trvalo však dalších 50 let, než byla ženská cyklistika mezinárodně a oficiálně uznána.
V roce 1951 se v NDR koná první oficiální cyklistický závod pro ženy, v roce 1958 se ženy poprvé mohou zúčastnit mistrovství světa UCI a teprve v roce 1984 uznává olympijský výbor silniční závody žen jako oficiální disciplínu. Connie Carpenter-Phinneyová, již tehdy mistryně USA a světa, je první cyklistkou, která v tomto roce získává olympijské zlato.
Po ní následovala řada ženských cyklistických hrdinek, které od té doby formovaly cyklistický sport a znovu a znovu mu přinášely zcela novou pozornost. Legenda Jeannie Longo je dodnes ženou, která se zúčastnila nejvíce závodů a která svými působivými sportovními úspěchy pomohla ženské cyklistice k větší popularitě. V neuvěřitelných 63 letech naposledy vyhrála mistrovství světa v časovce v roce 2021 - potřinácté v kariéře. Na toto vítězství navazuje zlatá olympijská medaile, 38 světových rekordů, 13 vyhraných mistrovství světa a tři vítězství na ženské Tour de France.
Nebo spíše... tři vítězství v "Grande Boucle Féminine", což je oficiální název francouzské národní Tour, kterou v letech 1984 až 2009 pořádala Société du Tour de France. To, co mělo být původně ženskou obdobou nejvýznamnějšího cyklistického závodu ve světě, však rychle zažilo rychlý pád. Závod, který se konal pod stále se měnícími pořadateli a názvy, byl v roce 2009 pro zjevnou nevýznamnost ukončen. Trvá dalších 13 let, než se v roce 2022 koná skutečná Tour de France pro ženy: Tour de France Femmes. Nakonec.
Je těžké si představit dnešní cyklistickou kulturu bez žen, a to nejen ve sportovní oblasti. Pravděpodobně nejmocnější ženou v cyklistickém průmyslu je Bonnie Tu: Bonnie je tváří a předsedkyní největšího světového výrobce jízdních kol Giant a zakladatelkou první značky jízdních kol určených pouze pro ženy. Podle Tuové má být Liv více než jen další značkou, ale místem komunity pro ženy na kolech. Značka sponzoruje ženský tým Liv Racing World Tour a Tu ji vede dodnes, i když je této vlivné ženě již přes 70 let.
Bez jízdního kola by ženy a feminismus nebyly tam, kde je známe dnes. Krátce po svém vynálezu se tento novodobý dopravní prostředek stal ústředním symbolem ženské svobody, nezávislosti a emancipace a byl hnacím motorem feministických hnutí v 19. a 20. století, což se děje dodnes díky akcím jako "Critical Mass" nebo "Fancy Woman Bike Ride". Současně působivé nové ženy pohánějí cyklistickou scénu i opačným směrem, zasazují se o práva cyklistů, jsou aktivní v oblasti inovací, průmyslu a cyklistiky, a obohacují tak kulturu cyklistů po celém světě.
Vzpomeňme tedy na Anny Kopchovsky a Kittie Knox, Bonnie Tu a Jeannie Longo a poděkujme jim na chvíli, až se příště dostaneme do sedla. Nejen dnes na Mezinárodní den žen, ale po celý rok. V tomto duchu vám v buycyle přejeme, když už víme, že tyto dvě věci spolu tak úzce souvisejí: Šťastnou jízdu na kole, šťastný mezinárodní den žen!
Tour de France pro ženy | koupitcyklus
Budoucnost cyklistiky: Jsou ženy na Tour de France?
O rovnosti dnes mluví každý. A to z dobrého důvodu, protože muži jsou v mnoha oblastech společnosti považováni za vlivnější. To lze v posledních desetiletích pozorovat i ve sportu. Jakkoli jsou mnohé sportovkyně úspěšné, v médiích se o nich píše jen zřídka. Je to vidět například ve fotbale, basketbalu nebo motoristických sportech. V nich dominují muži. Důvodů je hned několik. Například stereotypní představy, které máme o genderových rolích. Nebo nedostatek sponzoringu mnoha ženských týmů, což lze zase vysvětlit nedostatkem mediální pozornosti. Olympijské hry jsou však pozitivním příkladem toho, že i ženy mohou ve sportu vyniknout. Pokud jako fanoušci cyklistiky sledujete Tour de France, největší cyklistický závod na světě, vidíte i zde pouze mužské sportovce. Od loňského roku se však znovu objevují snahy o další prosazení ženské cyklistiky. Možná jste si kladli otázku, zda na Tour de France jezdí i ženy. Zde se dozvíte, jakou roli hrají ženy v největším cyklistickém závodě světa.
Co je Tour de France?
Tour de France je jedním z nejpopulárnějších a nejnáročnějších cyklistických závodů na světě. Každý rok v červenci se ho účastní více než 150 cyklistů. Každý z 20 až 22 týmů zajišťuje přibližně devět jezdců. Zastoupeny jsou profesionální cyklistické týmy z celého světa. Závod začíná v sobotu a končí o tři týdny později v neděli, takže obvykle trvá 21 dní s dalšími dvěma dny odpočinku. Přes Francii vede 21 etap. Vzdálenost se každý rok liší, cyklisté ujedou přibližně 3 500 km. Náročnost Tour de France spočívá zejména v tom, že jednotlivé etapy jsou velmi dlouhé a často vedou speciálním terénem, například Alpami nebo Pyrenejemi. Některé etapy vedou také přes sousední země Francie, jako je Španělsko nebo Belgie.
Tour de France se jezdí již 120 let, první ročník se konal v roce 1903. Cyklistický závod se samozřejmě v průběhu desetiletí hodně změnil. První Tour de France vytvořil Henri Desgrange. Tour de France se přitom stala marketingovým nástrojem, který měl přitáhnout větší pozornost k francouzskému sportovnímu listu. V té době se jelo šest etap s velmi náročnými stoupáními. Trasa vedla z Paříže do Lyonu, Marseille, Toulouse, Bordeaux a zpět do Paříže. Z 60 jezdců, kteří se zúčastnili první Tour de France v roce 1903, jich do cíle dojelo pouze 21. Prvním vítězem Tour de France se stal Maurice Garin, který tehdy trasu absolvoval na kole s ocelovým rámem a dřevěnými ráfky. To je dnes nemyslitelné. V současnosti cyklistický závod každoročně přiláká miliony diváků a závodí v něm cyklisté z celého světa. Závodníci používají nejmodernější kola, která jsou mimořádně aerodynamická, lehká a tuhá. Zvláště úzké pláště a speciální konstrukce závodních kol jsou navrženy tak, aby byl odpor vzduchu minimální a rychlost maximální. Nejen rámy jsou navrženy pro závody, ale také pedály, sedlo, řídítka a další součásti kola jsou pečlivě ošetřeny. Protože při závodech mohou o vítězství a porážce rozhodovat drobné nuance ve výbavě závodníků. Protože všichni cyklisté, kteří soutěží, jsou v nejlepším tréninku.
Na Tour de France se vyhlašuje celkový vítěz. Ten se určuje podle nejnižšího celkového času potřebného k ujetí všech etap. Ostatní závodníci jsou oceňováni zvlášť, například za nejrychlejší čas etapy, nejlepší vrchaři a nejlepší sprinteři. Na Tour de France jsou zváni pouze ti nejlepší cyklisté, což je jedním z důvodů její prestižní pověsti. Na Tour de France se jezdí tři různé typy etap. V rovinatých etapách bojují o denní vítězství sprinteři. Zde jde především o rychlost, ale také o správnou taktiku. Horské etapy zahrnují velké převýšení, což je činí obzvláště náročnými. Je zapotřebí vytrvalost, ale také schopnost "climbingu", tedy zdolávání prudkých stoupání na kole. Třetím typem etapy je časovka. Každý jezdec závodí samostatně proti času. Zde jde o sílu a vytrvalost. Tour de France významně přispěla k celosvětové popularizaci cyklistiky.
Mohou se Tour de France zúčastnit i ženy?
Z obrázků a televize je Tour de France známá jako Tour of France, které se účastní pouze muži. Ale co ženy? Mohou se také zúčastnit, nebo je pro ně stanoven nějaký extra startovní termín? Ženy na Tour de France přímo startovat nemohou. To, co je běžné na olympijských hrách, totiž že muži i ženy proti sobě zvládají sportovní klání, se na Tour de France nekoná. V roce 2021 však existovala možnost, aby se ženy během Tour de France zúčastnily jednodenního závodu nazvaného "La Course by Tour de France". S touto myšlenkou přišly cyklistky, aby vyslyšely přání uspořádat Tour de France pro ženy. Den před startem mužské Tour de France se do první etapy přihlásilo 13 žen. Nejenže závodnice dostaly nižší plat než jejich mužští kolegové, ale úseky trasy pro ně nebyly uzavřeny. Jezdkyně však byly za svůj aktivismus odměněny jinak. Úseky trasy projelo mnoho stovek žen a v roce 2022 se konala také Tour de France Femmes. Úsilí a odvaha se vyplatily. Další možností pro ženskou cyklistiku je "Giro d'Italia". Je považováno za druhý největší etapový závod v cyklistice. I zde mohou ženy předvádět své schopnosti již od roku 1988.
Kdy se naposledy jela Tour de France mezi ženami?
V roce 2022 se uskuteční Tour de France Femmes. Poprvé od roku 2009 se tak v ženské cyklistice uskuteční závod srovnatelný s Tour de France. Ale: Na rozdíl od tradiční Tour de France trvá Tour de France Femmes pouze jeden týden, nikoliv tři týdny. V roce 2022 se startovalo v poslední den závodu mužů. První etapa pro ženy končila na pařížské třídě Champs-Élysées. Ve stejný den zde byl korunován 109. vítěz mužské Tour de France. Zúčastnilo se ho 24 týmů z celého světa. Celkem se zúčastnilo 144 závodnic. Favoritkou byla Annemiek van Vleutenová, která již zaznamenala vítězství na olympijských hrách 2021 v Tokiu. Ženské Tour se zúčastnilo také sedm německých cyklistek, mezi nimi Liane Lippertová a Laura Süßemilchová.
Kolikrát se jela Tour de France pro ženy?
Tour de France Femmes 2022 se poprvé od roku 2009 pokusila nabídnout nejpopulárnější cyklistický závod na světě také ženám. Ředitelkou ženského závodu byla Marion Rousseová. V letech 1984 až 2009 se konala také řada závodů. Jmenoval se "Grande Boucle Féminine". Protože zájem veřejnosti byl omezený, byl cyklistický závod v tomto období několikrát zrušen. V roce 2009 byl seriál ukončen, protože závod ztratil značnou část svého významu. Tour de France Femmes se plánuje již na rok 2023, takže lze doufat, že ženám v cyklistice bude i v budoucnu nabídnuta platforma, kterou si zaslouží, aby mohly předvést své schopnosti. Každopádně Tour de France Femmes avec Zwift byl pro ženský profesionální peloton velkým krokem.
Kdo vyhrál ženskou Tour de France?
V roce 2022 získal celkové vítězství Annemiek van Vleuten. Již před závodem byla považována za favoritku. Navzdory třem výměnám kola v poslední etapě dokázala 39letá závodnice zvítězit. Nizozemská vítězka je tak považována za první ženskou vítězku v historii Tour de France Femmes, přestože před několika lety se konaly srovnatelné závody. Mimochodem: Zvláštností Tour de France, která bude zachována i v Tour de France Femmes, je žlutý trikot. Žlutý dres je každý den předáván závodníkovi, který vede v celkové klasifikaci jednotlivců. Tak tomu bylo například i v případě celkové vítězky Annemiek van Vleuten, když vyhrála etapu ve Vogézách, která je jednou z horských etap. Žlutý trikot obdržela také Marianne Vosová z Nizozemska. Dalšími důležitými místy během soutěže 2022 byly etapy Bar-Sur-Aube, la super planche des belles filles, Le Markstein, Saint-dié-des-vosges, Rosheim, Bar-le-duc, Épernay, Meaux, Nice, Provins, Remeš, Sélestat nebo Troyes.